Toužíš vypnout kolotoč myšlenek v hlavě?
Potřebuješ si odpočinout od neustálého hluku a chaosu?
Tak má pro tebe a tvoje děti užasný večerní rituál.
Učím lidi pracovat s jejich myslí tak,
aby ona sloužila jim,
a ne oni jí.
Myslím, že na světě neexistuje větší smutek, než je oceán bolesti a bezmoci po ztrátě dítěte. A to platí i v tom případě, kdy jeho tělíčko měřilo jen pár centimetrů. Milé ženy, které jste touto zkušeností prošly, až k zemi se klaním před vaším prožitkem. Sama jsem tento bolavý životní kotrmelec nezažila. Podařilo se mi nacítít na prožitek mé maminky, která odjela...
V naší společnosti se rozšířil virus, který nehledí na sociální poměry, výši vzdělání, ani politické či náboženské sympatie. Rozmohl se mezi všemi vrstvami rodičů a protilátky nejsou známy. Jeho působení je nenápadné, ovšem se zničujícím dopadem. A co je nejhorší, že nakažení netuší, že jsou infikováni, a často šíří nemoc dál – na své potomky. Neoficiálně tuto pandemii nazývám „párečková“...
Co mají společného tyto situace? Přednáška pro skoro 500 lidí, můj první (druhý, třetí..) workshop, vystoupení v Sama doma, dovolená na Srí Lance, úplňkový rituál hojnosti, natáčení videí pro Ženy ženám, den, kdy měla febrilní křeče naše nejmladší, a mnoho dalších významných událostí. Název článku už vám asi napověděl. Ano, v tyto chvíle jsem byla poctěna menstruací. Na svém...
Byla jedna duše. Se svými bratry a sestrami se rozplývala ve slunečním světle. Nic nemusela, po ničem ani netoužila, protože vše bylo dokonalé a harmonické. Vnímala, že je celá celičká upletená z paprsků lásky. Když měla náladu, zavlnila se a radovala se z toho, že je. Jednou se vytáhla do všech směrů jako žvýkačka a hrála si se svojí nekonečností. Když byla...
Jeskyně má pravidelný tvar kopule. Zdi zdobí ji tisíce zářivých krystalů, které odráží světlo z bílé koule vznášející se pod stropem. Vychází z ní mléčné záře a osvětluje celý interiér teplým světlem, které připomíná sluneční svit při východu slunce. Podlaha je naleštěná a zdá se, že je vybroušená z jediného, obrovského ametystu. Máme na sobě bílé a červené jednoduché šaty ze splývané...
„Mám tady takovou bouličku, která hrozně bolí.“ „Ukaž? Aj jaj. To je zvětšená uzlina, Theo. Můžeme si s ní trošku pohrát, aby tolik nebolela?“ „Ale jó,“ utrousil můj sedmiletý syn a témeř neznatelně zakroutil očima. „Jak vypadá ta bolest?“ „Je to červená koule.“ „Co s ní uděláme, aby bylo v tom místě příjemně?“ „Musíš na ní vzít diamantovou sekyrku a odsekat...
„Opravdu to chceš?“, zeptalo se tělo. „Ano, chci. Chci zakořenit své duchovní poznání do hmoty. Chci mít nohy na zemi. Chci tě plně obývat, být si tě vědoma a umět ti naslouchat.“ „Víš, že budeš muset udělat nějaké změny? Hodně změn.“ „Vím a přesto to chci. Ne, přesněji je to takto: vím, a právě proto to chci!“ „Dobře, ale věz,...
Při jedné návštěvě Prahy jsem se vydala s kamarádkami na Vyšehrad. Bylo krásné počasí, já těhotná, park zářil jarní náladou a veřejné záchodky mě uklidňovaly svojí blízkostí. Když jsem se vydala prozkoumat úroveň vyšehradských toalet, došla mi jedna souvislost. Ve vedlejší kabince, která byla oddělená jen tenkou stěnou, byla další žena. Příčka byla absolutně zvukově prodyšná a já jsem...
Už jste se někdy vztekali? A jak vás to bavilo? Já jsem měla období, kdy jsem byla vzteklá docela dost. Děti věděly, jaké tlačítko zmáčknout, aby se tsunami vzteku zvedla a já jen bezmocně zírala, co to ze mě jde za… fujtajbly. Vztek znám i teď, ale naučila jsem se šikovnou techniku, díky které ho většinou (ano, někdy...
Možná to zná každá máma. Možná i každý táta. Mně se to děje opakovaně. Mazlím se se svými milovanými dětmi a obzvláště s tou dvouletou. Otírám svoje tváře o její lesklé vlásky a hebounké bříška. Pusinkuji ji na krk, jemně ji koušu do žeber, funím jí do podpaží, až se zalyká smíchem. Šimrám ji svými vlasy po obličeji a obtáčím si její tělíčko kolem krku...
