Toužíš vypnout kolotoč myšlenek v hlavě?
Potřebuješ si odpočinout od neustálého hluku a chaosu?
Tak má pro tebe a tvoje děti užasný večerní rituál.
Učím lidi pracovat s jejich myslí tak,
aby ona sloužila jim,
a ne oni jí.
Byla jsem otrokem. Stále ještě částečně jsem, ale už se mi podařilo rozmáchnout křídla svobody a dostat se nad pocit zavalenosti věcmi a hmotou obecně. Díky Míše Vodenkové Polákové, se kterou vám přináším rozhovor, jsem pochopila, jak souvisí stav mého domu, agenda mých věcí a můj vnitřní svět. Prošla jsem ohromou očistou i duchovním procesem odpoutávání. Zjistila jsem, jak...
„Já ti jednu fláknu,“ řekla káravým hlasem prababička Sárince, když strhla obrázek nalepený na dveřích. Mé mateřské kontrolky se naléhavě rozblikaly. „Babi, to né.“ „Ale nemůže přece dělat všechno, co chce!“, dodala na svoji obhajobu. „To nemůže, ale… fláknu, prosím, né.“ A bylo po dialogu. Sárinka ho velkoryse přešla, zatímco mně se pak ješte celý den a večer převaloval...
Měla jsem příležitost pracovat s jedním okouzlujícím mladým mužem, který mě nechal nahlédnout do zákoutí své mysli, a přestože byl schopný, chytrý, příjemný, hezký a milovaný, neměl v sobě vůli žít. A dnes už není… :( Podobných příběhů jsem vyslechla několik, a tak jsem si z nich vyvodila poučení Upomínku toho, co by mělo patřit do manuálu vědomého rodiče a co, když ve výchově chybí,...
Nemůžu se rozhodnout, jak rozhovor s Petrem Růžičkou, učitelem pohybu, uvést. Probrali jsme toho hodně a já za slovy, která byla vyřčena, slyším mnoho paralel s duchovní praxí i životem samotným. Klikněte na obrázek a poslechněte si povídání nejen o tom, proč je dobré nedupat.
Pamatujete si na večerníček o Radovanovi? Já jo. Zapsal se mi hluboko do mysli, protože vydatně nabourával mé odpozorované dogma o tom, jak se má správně přistupovat k životním výzvám: kritizovat a brblat. Když se Radovan vyboural na sáňkách, řekl: Jé, to jsem ale krásně vyletěl a úžasně si natloukl. Povídala jsem si o tomto přístupu k životu s Petrem Sasínem, trenérem NLP, a tento rozhovor vám...
Čtyřletá Vanda se projíždí na svém kolo-odrážedle. Šatičky jí vlají a ona s velkou jezdeckou zkušeností vybírá zatáčky v městském parčíku. Její maminka si za chůze povídá s kamarádkou a sleduje malou cyklistku periferně. Vanda bez rozmýšlení přejede, naštěstí ne moc frekventovanou, silnici a ani se nerozhlídne. Maminka na ní zavolá, aby na ni na chodníku počkala. Tentýž scénář s přejezdem silnice se opakuje ještě dvakrát, kdy...
Obraz první: Čtyřdenní miminko se zmítá pod UV lampou a za každou cenu se snaží nekoordinovanými pohyby sundat obrovitánské textilní brýle chránící jeho očička před zářením. Vzteká se moc. Pláče, řve, nadává světu a nejvíce své mamince, která ho má mít přece přitisnkuté u sebe a laskat ho. Všechno je špatně. Cítí se opuštěné a bezmocné. Nechané světu na pospas. Já...
První dějství: Slyším, jak se mu zvedá adrenalin a dost pravděpodobně i zatíná pěsti. Tak, jak ho znám z dětství, kdy ve vypjatých situacích, krom zatnutých pěstí, skřípal zubama a pak praštit. Naštěstí do nábytku. Rozhořčení, deroucí se přes mobil do mého ucha, pravděpodobně slyšeli i spolucestující v tramvaji. Neslyšeli však, jak táta utnul mé vysvětlení, proč jsem jsem se postavila za svou rodinu...
Seděly jsme na zemi a já jsem uklízela rozsypané pastelky a papíry. Ona, jen tak mezi řečí ve svých půvabných dvou a půl letech, začala vyprávět: „Když jsem byla v bžíšku, tam se mi líbilo. Já čekala na tatínka, až zaťuká.“ Vzhledem k tomu, že se jednalo o pobyt v mém břiše a o mého muže, zbystřila jsem a vyjasnila situaci: „A co se stalo, když...
Zázrak za 35 korun Na stolečku jsou fixky všech dostupných barev, na židličce může sedět vaše dítě a během minuty vytvoří na papírové kolečko výtvarný skvost, ze kterého se v mžiku stane opravdická zatavená placka na připínacím špendlíku. Můžete si ji pak píchnout na klopu, na klobouk, nebo milovanému plyšákovi na ucho. Za cenu langoše vidíte ve výrazu svého dítěte pýchu a radost, která přetéká...
