Cítíš, že na sebe stále tlačíš a nic není dost dobré?
Sebekritika, která nikdy nekončí, ti krade energii, radost i odhodlání. Možná jsi na sebe tvrdší, než si uvědomuješ – a teď je čas to změnit.
JE ČAS TO ZMĚNIT!
Nauč se zastavit vnitřní kritiku a začni se cítit dost.
Přiznám se, že i když se považuju za poměrně otevřenou ženu, myslela jsem si, že ty děti, které s černými brýlemi skládají puzzle, čtou a hrají fotbal, normálně vidí. Představovala jsem si to tak, že brýle jsou poloprůhledné, aby byla část zraku zachována a aktivovala se schopnost domýšlet si obrazy, které jsou vidět jen nezřetelně. Teorie dobrá, že? A jak...
Hned několik maminek mi psalo zpětnou vazbu, že při čtení druhé kapitoly z mé knihy Dívka s havraními křídly jejich děti procházely velkým prozřením. Jedna se se mnou s dojetím podělila o celý rozhovor, který se svojí dcerkou po večerním čtení měly, a výsledkem bylo, že této dívence naplno došlo, že: „Já jsem si vás s tátou vybrala!“ Velmi se jí ulevilo a usínala...
Vztek je poměrně neoblíbená emoce. Nejde dlouhodobě skrývat a nese s sebou veliké společenské stigma. A přitom je to skvělý ukazatel našich hranic a očekávání, kterými svůj život zatěžujeme. Vztek nás toho může hodně naučit a v tomto videu vám povím, jak vnímám jeho dynamiku a jak se s ním dá pracovat. Součástí videa jsou i dvě vizualizace, díky kterým si prožijete, jak...
Jak můžeme naše děti energeticky opečovávat, chránit a posilovat? Podělím se s vámi o několik praktických způsobů, jak můžete podporovat zdraví svých dětí, a jak se dá pracovat se strachem. Vše, co ode mě uslyšíte, mám mnohokrát prožité, otestované, a vím, že to funguje. Připravte se na pořádnou porci poznání. Jak někdo poznamenal přímo na mé Facebookové stránce, kde jsem toto video...
S fyzioterapeutkou Markétou Strnadovou si povídám moc ráda, protože mi vždycky pomůže najít místo pro některé z mých puclíčků poznání. Dozvíte se, co potřebují hyperaktivní děti za pohyby, a jaké hry můžete zařadit do vašich všedních dnů, aby se u nich posílila jinová, tedy uklidňující energie. Ke konci rozhovoru jsme se také dostaly na téma bosého chození.
Teď jsem jedla ovocný knedlíky, i když jsem včera řekla (a stála si za tím) že je jíst nebudu. Prostě zbyly, mamka to komentovala, tak jsem to dnes dojedla. Stejně tak je tu zvykem večer sednout a v rodinném kruhu si dát skleničku a já teď nemám chuť pít. No, stejně mi nalili… Svěřila se kamarádka, která právě procházela...
Asi se shodneme na tom, že dnešní děti jsou jiné, než jsme byli my. Mají otevřenější vědomí, více vnímají své JÁ a navíc mají rodiče, kteří jim tuto oblast bytí nezavírají větami typu: „Co to vykládáš? To jsou blbosti!“. Jsem neskonale vdečná za to, že žijeme v této době, kdy k nám proudí nekonečný oceán isnpirace a naše děti k nám mají...
Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, kdyby se dal vrátit čas a mohli bychom napravit, co se nepovedlo, když se narodily naše děti? Nebo jste si říkali, že by bylo fajn v nich tu lásku a péči, kterou po narození dostaly, upevnit, aby z ní mohly stále čerpat? Ať tak či onak, přináším vám snadnou a příjemnou hru, která má...
„My jsme taky měli miminko. Ale ono nám v bžíšku umželo. Tak jsme ho zakopali na zahradě.“, vysvětluje tříletá Marion, když se někde mluví o těhotenství či miminkách. Líbí se mi, s jakým klidem a samozřejmostí o této události mluví. Smrt je součást života… Asi dva týdny poté, co se rozhodlo odejít, jsem ucítila, že si tato událost žádá vědomé uchopení...
Byla to dva dny čerstvá zkušenost, se kterou si většina žen zaleze s krabicí papírových kapesníků do postele. Udělala jsem to stejně, a pak se rozhodla svůj prožitek sdílet na Facebooku v živém vysílání. Jednak jsem se chtěla vyhnout gratulacím k těhotenství, které by přišly po zveřejnění záznamu z mého hostování v Léčivém divadle, a za druhé jsem cítila, že to, co jsem prožila, má...
