Už jste se někdy vztekali? A jak vás to bavilo? Já jsem měla období, kdy jsem byla vzteklá docela dost. Děti věděly, jaké tlačítko zmáčknout, aby se tsunami vzteku zvedla a já jen bezmocně zírala, co to ze mě jde za… fujtajbly. Vztek znám i teď, ale naučila jsem se šikovnou techniku, díky které ho většinou (ano, někdy...
Možná to zná každá máma. Možná i každý táta. Mně se to děje opakovaně. Mazlím se se svými milovanými dětmi a obzvláště s tou dvouletou. Otírám svoje tváře o její lesklé vlásky a hebounké bříška. Pusinkuji ji na krk, jemně ji koušu do žeber, funím jí do podpaží, až se zalyká smíchem. Šimrám ji svými vlasy po obličeji a obtáčím si její tělíčko kolem krku...
Byla jsem otrokem. Stále ještě částečně jsem, ale už se mi podařilo rozmáchnout křídla svobody a dostat se nad pocit zavalenosti věcmi a hmotou obecně. Díky Míše Vodenkové Polákové, se kterou vám přináším rozhovor, jsem pochopila, jak souvisí stav mého domu, agenda mých věcí a můj vnitřní svět. Prošla jsem ohromou očistou i duchovním procesem odpoutávání. Zjistila jsem, jak...
„Já ti jednu fláknu,“ řekla káravým hlasem prababička Sárince, když strhla obrázek nalepený na dveřích. Mé mateřské kontrolky se naléhavě rozblikaly. „Babi, to né.“ „Ale nemůže přece dělat všechno, co chce!“, dodala na svoji obhajobu. „To nemůže, ale… fláknu, prosím, né.“ A bylo po dialogu. Sárinka ho velkoryse přešla, zatímco mně se pak ješte celý den a večer převaloval...
Měla jsem příležitost pracovat s jedním okouzlujícím mladým mužem, který mě nechal nahlédnout do zákoutí své mysli, a přestože byl schopný, chytrý, příjemný, hezký a milovaný, neměl v sobě vůli žít. A dnes už není… :( Podobných příběhů jsem vyslechla několik, a tak jsem si z nich vyvodila poučení Upomínku toho, co by mělo patřit do manuálu vědomého rodiče a co, když ve výchově chybí, může...
Nemůžu se rozhodnout, jak rozhovor s Petrem Růžičkou, učitelem pohybu, uvést. Probrali jsme toho hodně a já za slovy, která byla vyřčena, slyším mnoho paralel s duchovní praxí i životem samotným. Klikněte na obrázek a poslechněte si povídání nejen o tom, proč je dobré nedupat.
Pamatujete si na večerníček o Radovanovi? Já jo. Zapsal se mi hluboko do mysli, protože vydatně nabourával mé odpozorované dogma o tom, jak se má správně přistupovat k životním výzvám: kritizovat a brblat. Když se Radovan vyboural na sáňkách, řekl: Jé, to jsem ale krásně vyletěl a úžasně si natloukl. Povídala jsem si o tomto přístupu k životu s Petrem Sasínem, trenérem NLP, a tento rozhovor vám...
Čtyřletá Vanda se projíždí na svém kolo-odrážedle. Šatičky jí vlají a ona s velkou jezdeckou zkušeností vybírá zatáčky v městském parčíku. Její maminka si za chůze povídá s kamarádkou a sleduje malou cyklistku periferně. Vanda bez rozmýšlení přejede, naštěstí ne moc frekventovanou, silnici a ani se nerozhlídne. Maminka na ní zavolá, aby na ni na chodníku počkala. Tentýž scénář s přejezdem silnice se opakuje ještě dvakrát, kdy...
Obraz první: Čtyřdenní miminko se zmítá pod UV lampou a za každou cenu se snaží nekoordinovanými pohyby sundat obrovitánské textilní brýle chránící jeho očička před zářením. Vzteká se moc. Pláče, řve, nadává světu a nejvíce své mamince, která ho má mít přece přitisnkuté u sebe a laskat ho. Všechno je špatně. Cítí se opuštěné a bezmocné. Nechané světu na pospas. Já...
První dějství: Slyším, jak se mu zvedá adrenalin a dost pravděpodobně i zatíná pěsti. Tak, jak ho znám z dětství, kdy ve vypjatých situacích, krom zatnutých pěstí, skřípal zubama a pak praštit. Naštěstí do nábytku. Rozhořčení, deroucí se přes mobil do mého ucha, pravděpodobně slyšeli i spolucestující v tramvaji. Neslyšeli však, jak táta utnul mé vysvětlení, proč jsem jsem se postavila za svou rodinu a ukončila ...
