„Terezko, ty jsi těhotná?“, ptala se se zájmem a ženským spiklenectvím. „Ne, já tak jenom vypadám.“ „Však ty máš to nejmladší dítě ještě malé, tak to bříško…“ „No, ani moc ne. Už jsou jí dva roky.“ „Aha. Tak to třeba ještě vyběháš…“ „Nebo taky ne, a i tak je to v pořádku“, hladím svoje vypouklé břicho a usmívám se....
Mám dar. Když se chci něco nového naučit či rozvinout, pošle mi život do cesty opravdického profíka. Takového, před kterým padám na zadek, otevírám hlavu i srdce a s radostí nasávám jeho jedinečné know how a zkušenosti. Peter Sasín z NLP Akademie je jedním z nich. Na čtyřdenním semináři Ultimativní úvod do NLP jsem zažila, jak během 5 minut vyléčil jedné účastnici fóbii z létání, naučila...
Jsou dva – ona a on, a budou tři Možná i čtyři a možná ještě víc. Ti první dva dají svojí vášní základ novému tělíčku. Vytvoří duhový most, spermie se dychtivě zavrtá do vajíčka a proces dělení je započat. Evoluce slaví svůj triumf a zázrak početí každého dítěte pohne osudem lidstva. Z pozice rodičů tento příběh známe, ale jak to vypadá z druhé...
„Jak je možné, že toho tolik stíháš?,“ ptají se kamarádky, a já s úsměvem odpovídám, že čas se dá ohýbat. Jsem přesvědčená, že každý z nás již zažil situace, kdy se čas vlekl a lepil, jako žvýkačka. Vzpomeňte si třeba na hodiny s neoblíbeným profesorem, nebo chvíli, než komise u maturity přečetla jména těch, kteří zkoušku udělali. Také existují situace, které utečou...
Sárinka mě kontaktovala už rok před svým zplozením Pečlivě se starala, abych snad každý den dostala zprávu, že se na nás už chystá. Jejími nejlepšími kousky bylo zhmotnění růžového dudlíku, který mi přistál z čista jasna v dlani na zpáteční cestě od posvátného menhiru. Bylo to v lese, kde dudlíky obyčejně neprší. Pak mi nechala před vchodové dveře zafouknout papírek...
To přece nemůžu napsat, říkala jsem si, když mi v hlavě začala znít slova vyprovokovaná dotazem, co bych chtěla jako malá holka slyšet od své mámy. Nicméně moje vnitřní dítě říkalo: „Ale ano, tohle bych chtělo opravdu slyšet, nehledě na to, jak pateticky to zní.“ A tak jsem si uvědomila, že není třeba se stydět za velká a rozmáchlá slova,...
Černému a do půl pasu svlečenému bubeníkovi na těle září kapky potu. Hraje na své djembe s takovou bravurou, že nikoho nenechá na pochybách, kdo tomuto afro setkání velí. Ostatní bubeníci doplňují hlavní rytmus a vzduch je nasycen živoucí vibrací. Bosé tanečnice v houpavých a rytmických pohybech vydupávají do Matky Země svůj životní příběh. Každé gesto má svůj význam a symbolické vyjádření. Tančí v kruhu. Vnímají...
Martina je nadaná blogerka, úžasná a vědomá máma a také nezdolná jogínka, která chňapla svůj život do rukou a nenechala se semlít poporodní depresí. Navíc o darech, které denně s dětmi a sama se sebou prožívá, píše takové články, že inspiruje stovky dalších žen, aby se z života víteco. Založila hravý projekt Play Everyday a pořádá dobrodružné výpravy po Praze. Martina prošla mým transformačním programem...
Být v kavárně s mužem, který vyleze na židli a dřepne si na ní, pak seskočí a na zemi předvádí za hovoru takový breakdance, že kdyby si před sebe hodil klobouk, měl by za chvíli vyděláno na večeři, je nevšední zážitek. Není to blázen, ale rozhodně je to „podivín.“ Podivín je opak člověka typu Homera Simpsona. Je to tedy někdo, kdo nesedí tupě před...
Pokud chcete, aby vám kamarádka (dcera, snacha, sousedka, spolupracovnice…) pár dní po předpokládaném termínu porodu přestala zvedat telefon, či s nepřítomným pohledem předstírala, že vás na protějším chodníku přes vaše vehementní mávání ani trošku nevidí, zeptejte se jí, kdy UŽ TO bude. Podobně fungují i následující věty „Už rodíš?“, „Kde máš miminko?“, „Se s tím nějak páráte“, „Neměla jsi náhodou...