Srdečně tě zvu na dvojdílný webinář zdarma
VŠEDNÍ ZÁZRAKY& KOUZLO VDĚČNOSTI
Objevíš kouzlo všedních dnů, naučíš se vnímat malé zázraky, které ti často unikají, a uvidíš krásu i v těch nejjednodušších chvílích.
V naší společnosti se rozšířil virus, který nehledí na sociální poměry, výši vzdělání, ani politické či náboženské sympatie. Rozmohl se mezi všemi vrstvami rodičů a protilátky nejsou známy. Jeho působení je nenápadné, ovšem se zničujícím dopadem. A co je nejhorší, že nakažení netuší, že jsou infikováni, a často šíří nemoc dál – na své potomky. Neoficiálně tuto pandemii nazývám „párečková“...
Byla jedna duše. Se svými bratry a sestrami se rozplývala ve slunečním světle. Nic nemusela, po ničem ani netoužila, protože vše bylo dokonalé a harmonické. Vnímala, že je celá celičká upletená z paprsků lásky. Když měla náladu, zavlnila se a radovala se z toho, že je. Jednou se vytáhla do všech směrů jako žvýkačka a hrála si se svojí nekonečností. Když byla...
„Mám tady takovou bouličku, která hrozně bolí.“ „Ukaž? Aj jaj. To je zvětšená uzlina, Theo. Můžeme si s ní trošku pohrát, aby tolik nebolela?“ „Ale jó,“ utrousil můj sedmiletý syn a témeř neznatelně zakroutil očima. „Jak vypadá ta bolest?“ „Je to červená koule.“ „Co s ní uděláme, aby bylo v tom místě příjemně?“ „Musíš na ní vzít diamantovou sekyrku a odsekat...
Možná to zná každá máma. Možná i každý táta. Mně se to děje opakovaně. Mazlím se se svými milovanými dětmi a obzvláště s tou dvouletou. Otírám svoje tváře o její lesklé vlásky a hebounké bříška. Pusinkuji ji na krk, jemně ji koušu do žeber, funím jí do podpaží, až se zalyká smíchem. Šimrám ji svými vlasy po obličeji a obtáčím si její tělíčko kolem krku...
„Já ti jednu fláknu,“ řekla káravým hlasem prababička Sárince, když strhla obrázek nalepený na dveřích. Mé mateřské kontrolky se naléhavě rozblikaly. „Babi, to né.“ „Ale nemůže přece dělat všechno, co chce!“, dodala na svoji obhajobu. „To nemůže, ale… fláknu, prosím, né.“ A bylo po dialogu. Sárinka ho velkoryse přešla, zatímco mně se pak ješte celý den a večer převaloval...
Měla jsem příležitost pracovat s jedním okouzlujícím mladým mužem, který mě nechal nahlédnout do zákoutí své mysli, a přestože byl schopný, chytrý, příjemný, hezký a milovaný, neměl v sobě vůli žít. A dnes už není… :( Podobných příběhů jsem vyslechla několik, a tak jsem si z nich vyvodila poučení Upomínku toho, co by mělo patřit do manuálu vědomého rodiče a co, když ve výchově chybí,...
Nemůžu se rozhodnout, jak rozhovor s Petrem Růžičkou, učitelem pohybu, uvést. Probrali jsme toho hodně a já za slovy, která byla vyřčena, slyším mnoho paralel s duchovní praxí i životem samotným. Klikněte na obrázek a poslechněte si povídání nejen o tom, proč je dobré nedupat.
Čtyřletá Vanda se projíždí na svém kolo-odrážedle. Šatičky jí vlají a ona s velkou jezdeckou zkušeností vybírá zatáčky v městském parčíku. Její maminka si za chůze povídá s kamarádkou a sleduje malou cyklistku periferně. Vanda bez rozmýšlení přejede, naštěstí ne moc frekventovanou, silnici a ani se nerozhlídne. Maminka na ní zavolá, aby na ni na chodníku počkala. Tentýž scénář s přejezdem silnice se opakuje ještě dvakrát, kdy...
Seděly jsme na zemi a já jsem uklízela rozsypané pastelky a papíry. Ona, jen tak mezi řečí ve svých půvabných dvou a půl letech, začala vyprávět: „Když jsem byla v bžíšku, tam se mi líbilo. Já čekala na tatínka, až zaťuká.“ Vzhledem k tomu, že se jednalo o pobyt v mém břiše a o mého muže, zbystřila jsem a vyjasnila situaci: „A co se stalo, když...
Zázrak za 35 korun Na stolečku jsou fixky všech dostupných barev, na židličce může sedět vaše dítě a během minuty vytvoří na papírové kolečko výtvarný skvost, ze kterého se v mžiku stane opravdická zatavená placka na připínacím špendlíku. Můžete si ji pak píchnout na klopu, na klobouk, nebo milovanému plyšákovi na ucho. Za cenu langoše vidíte ve výrazu svého dítěte pýchu a radost, která přetéká...
