Vzpomínka ze středu dělohy

Seděly jsme na zemi a já jsem uklízela rozsypané pastelky a papíry. Ona, jen tak mezi řečí ve svých půvabných dvou a půl letech, začala vyprávět: „Když jsem byla v bžíšku, tam se mi líbilo. Já čekala na tatínka, až zaťuká.“

Vzhledem k tomu, že se jednalo o pobyt v mém břiše a o mého muže, zbystřila jsem a vyjasnila situaci: „A co se stalo, když zaťukal?“

„A ven, sem šla!“

Došlo mi, že jsem již několik dní přenášela a porod se stále nerozbíhal, dokud jsme jeden večer s manželem neudělali společnou meditaci a každý za sebe, přitom v pospolitosti, nepromluvili do bříška.

Marion byla na světě následující ráno a narodila se přesně v desetiminutovém rozmezí, které jí večer tatínek doporučil.

Pokud si chcete přečíst celý příběh, sepsala jsem ho do článku: Pojď, domluvíme se, jak se narodíš.

Takže ona čekala na tatínka, až se jí bude plně věnovat a udělá si čas na to, aby si s ní ze srdce promluvil! Ne jen občasné pohlazení a opusinování bříška, ale regulérní dostaveníčko ve vnitřním světě.

Dává to smysl!

Dává smysl,

• abychom přistoupili na to, jak moc duchovní bytosti naše děti jsou.
• že si mnoho dětí pamatuje pobyt v děloze a dokonce i ještě dřív (O tom bych vám také mohla vyprávět. Chcete? Není to už moc?).
• že tyto informace, které přinášejí, mají potenciál změnit naše zatuhlá přesvědčení o tom, co malé děti vnímají, a jak funguje naše mysl a vzpomínky.
• že si ponechávají otevřené napojení na duchovní svět a nehrajou s námi autoritářskou hru „já jsem ten velkej a ty, malej, budeš poslouchat“.
• že jejich respekt získáme pravdivostí především sami k sobě a pravdivým chováním.
• že nás nutí nacházet nové přístupy, které jsme sami nikdy nezažili, a které pramení v naší schopnosti vcítit se do dětské duše.
• že přicházejí přávě teď, když je svět v pořádném guláši.
• že nás nenápadně štelují, abychom si vytunili partnerství a založili ho na lásce, úctě, respektu a otevřené komunikaci!

Mně osobně dává smysl děti učit pracovat s tím nejdoknalejším nástrojem, který provází každou sekundu jejich života – s jejich MYSLÍ.

Nedokážu ani popsat, jak ohromný může mít dopad, když začneme kultivovat naši mysl, naučíme se s ní kreativně a konstruktivně zacházet, a pak to vše naučíme naše děti.

Právě proto si beru na pomoc a nabízím do širého světa skvělou a hravou Mentální harmonizaci a dětské meditace Paprsky pro dětskou duši.

Věřím, že až tato generace dětí vyroste, vnese do společnosti opravdické hodnoty lidství.

Také věřím, že se časem lidé začnou rozpamatovávat na časy, které jsou dosud za clonou zapomění. Naše děti již toto poznání často otevřené mají. Pojďme jim pomoci se tyto vzpomínky uchovat a poučit se z nich.