„A kdy se mu to stalo?“
„Před dvaceti minutama.“
Sestra na zubní ambulanci motolské nemocnice zůstala pohledem viset na mém pětiletém synovi o chvíli déle, než bývá příjemné. Neřekla už nic, ale bylo mi jasné, že jí v hlavě zní pochybovačný hlásek, který vytahuje na světlo zkušenost. Děti s rozkouslým jazykem přece plivou krev a neusmívají se!
Málem bychom tento krvavý scénář také naplnili, nebýt malé drobnosti. Ale tu prozradím až za chvilku. Teď si probereme reálie.
Naštěstí jsem byla na tréninku přítomná a mohla jsem toho svého plačícího chudáčka rovnou převzít do péče. Pusu měl plnou krve a už mu odkapávala na bílé kimono. Rychle jsem ho chňapla a donesla na záchod ke studené vodě. Plakal hodně. Tak hluboce, lítostivě.
Jazyk jsme omývali a já jsem přes neustále se valící krev nebyla schopná vidět rozsah zranění. Trenér mu doporučil, ať si strčí jazyk přímo pod proud. To nám dalo možnost uvidět řádnou dvoucentimetrovou díru. Sakra, to bude na šití…
„Sári, přines mi z kabelky Arnicu!“, volám na dceru kupodivně klidným hlasem. Říkám si, že to je blbost cpát do pusy plné krve kuličku homeopatik, ale intuice velí jinak. Šup tam s ní.
Theo si jde sednout do křesílka.
„Viděli jste, jak mu hned přestala téct krev?“, koukám sama v úžasu na trenéra a další přítomné rodiče.
Fakt zírají, protože to bylo jako nebe a dudy. Nebo jako jatka a rozkvetlá zahrada.
Theo na to reaguje tím, že se směje. Ukazuje jazyk a má tam vidět pěknou a hlubokou ránu, ale nic neteče! Dostává další kuličku a já mezitím zjišťuji, kam máme zajet na ošetření.
Trenér si v kanceláři zapisuje název homeopatik – Arnica Montana. Dědeček dalšího taekwondisty volá dceři, že na tyhle věci není, ale to co teď viděl, ho přesvědčilo.
„Tu Arnicu si musíš koupit, když máš ty děti. Jo ty jí znáš…“
I paní doktorka se diví. Vůbec to nekrvácí a nemá to nateklé. Má skvělý, citlivý přístup a hravou formou se jí podaří Theovi během půl minuty udělat na jazyku dvě mašličky.
„A co jste mu to dala? Aha, homeopatika. To neznám. Teda, ta mamka to pěkně zakouzila, viď?“, a napsala si název kouzelných kuliček na papírek.
Theo dostal vyznamenání. Ze všech šitých jazyků, které kdy zažila ona i její kolegové, toto bylo nejpohodovější šití. No bodejď by ne, když jim do ordinace nakráčel sám Spiderman s nindžou, džedájem, transformerem a černopáskovým taekwondistou v jednom. Navíc podpořen správně voleným homeopatikem.
Mám ozkoušeno, že po první kuličce přestává téct krev, po druhé odchází bolest a po třetí dítě zapomíná, že se něco přihodilo. Funguje to tak svěle, že mám občas pocit, že jsem otočila Arabeliným prstenem, nebo vyřkla kouzelnou formulku: Abraka dabra, ať krev necáká.
Musím říct, že s Arnicou v kabelce si připadám jako velmi šikovná kouzelnice.
A tento článek píšu proto, abyste si ji do kabelky dali i vy. Až vás zachrání před hodně těžkými chvílemi, jako nás, můžete mi poslat dík po větru.
Není zač!
Děkuji Theovi za chrabrost, s jakou nesl své zranění. A také mu děkuji za super důkaz, který vlepil nevěřícím Tomášům, přímo mezi oči. Tohle se přehlédnout nedalo.
Děkuji Arnice, že je mou důvěrnou přítelkyní a chodí všude se mnou. Doufám, že teď, když se předvedla pěkně v pozlátku, si dá pořádně dlouho oraz a nebude se chtít znovu blýsknout.
Arnica Montana: kuličky první pomoci při úrazech a krvácení: omezuje krvácení, vznik otoků, snižuje bolest, zlepšuje hojení.
Já jsem použila potenci 15CH.