Placka a naplácat mamince

Zázrak za 35 korun

Na stolečku jsou fixky všech dostupných barev, na židličce může sedět vaše dítě a během minuty vytvoří na papírové kolečko výtvarný skvost, ze kterého se v mžiku stane opravdická zatavená placka na připínacím špendlíku. Můžete si ji pak píchnout na klopu, na klobouk, nebo milovanému plyšákovi na ucho.

Za cenu langoše vidíte ve výrazu svého dítěte pýchu a radost, která přetéká nejen očima, ale i pusinkou roztaženou v úsměvu přes celou tvář. Myslela jsem si, že takto září všechny děti, které z letní dětské akce odcházely s vlastnoručně vyrobenou ozdobou.

Píchlo mě u srdce, když jsem v očích asi pětileté holčičky, sedící vedle nás, viděla strach, pocit selhání a z toho vyvěrající smutek. Za 35 korun. No nekupte to.

„Co to maluješ. Kam teď uděláš ty paprsky, když jsi sluníčko udělala přes celé kolečko?,“ hudruje její maminka, jako by šlo o soutěž talentů na Nově, sledovanou milióny diváků. Jedno kolečko s předmalovanými motivy, které se dcerce nepodařily vybarvit bez přetahování, již zmačkala.

Holčička smutně kouká na souměrnou žlutou kružnici, kterou s pečlivostí a možná i s povystrčeným jazýčkem právě dokončila, a neříká nic a má sklopenou hlavičku.

Do řešení plackového problému se vložil tatínek. „No tak udělej ještě jedno sluníčko, menší a pak se ti tam vejdou ty paprsky.“ Holčička poslušně následuje jeho instrukce.

Maminka: „Já nevím, jak to kreslíš, když normálně umíš tak pěkné sluníčko.“

Já už to nemůžu vydržet a tak nesmyslně zachraňuji „Ale vždyť sluníčko na obloze opravdu vypadá jako velké žluté kolo.“

„No jo, ale jí se tam nevejdou ty paprsky,“ naštvaně a nespokojeně vysvětluje maminka, která přece jasně ví, jak se správné sluníčko má správně kreslit. Vždyť to bude mít na placce, tak to musí být tak, jak si představuje.

Nakonec holčičku napadne papírek otočit

Všem se uleví. Na prázdném papírku se v momentě objeví ukázkové sluníčko jak z dětského časopisu. Neusmívá se. On se totiž nikdo neusmívá, protože tato nevinná zábava otevřela zranění ve všech zúčastněných.

Maminka selhává, protože její dcera neví, jak nakreslit normované sluníčko do kolečka papíru. Tatínek selhává, protože nezvládá své dvě ženy udržet ve spokojenosti a jejich dcerka prožívá pocit nedostatečnosti, protože nenaplňuje očekávání své maminky. A přitom jde, promiňte mi to slovo, o prd.

Tak moc se snažíme dokázat svoji hodnotu tím, že naše děti budou plnit naše přání, až zapomínáme, že děti mají plnit především svoje sny. Třeba si ta holčička chtěla na placku nakreslit žlutý volant. Takový, který by ji zavezl do maminčina srdce a tam ji nechal rozpustit v její lásce, která tam jisto-jistě je.