Tři dějství zašmodrchaného vztahu s tátou

První dějství:

Slyším, jak se mu zvedá adrenalin a dost pravděpodobně i zatíná pěsti. Tak, jak ho znám z dětství, kdy ve vypjatých situacích, krom zatnutých pěstí, skřípal zubama a pak praštit. Naštěstí do nábytku.

Rozhořčení, deroucí se přes mobil do mého ucha, pravděpodobně slyšeli i spolucestující v tramvaji.

Neslyšeli však, jak táta utnul mé vysvětlení, proč jsem jsem se postavila za svou rodinu a ukončila  destruktivní spolupráci s jeho firmou, a telefonát mi položil.

Napsala jsem mu otevřený e-mail se svým stanoviskem a na konci přihodila větu o oteřených dveřích. Míček byl na jeho straně.

Dva roky ticho po pěšině, vztahové dveře zamčené na zámek

Ve mně, v hloubce, pocit křivdy a nepochopení. Vlastně pokračování pocitu z dětství, kdy jsem pro tátu nebyla priorita, nezajímala jsem ho. Nebyla jsem dost dobrá. A navíc jsem nebyla ani kluk.

Druhé dějství:

Jsem na semináři NLP, který vede Peter Sasín a Ivetka Klimeková. Mám za sebou fantastické čtyři dny plné objevů, smíchu a nových strategií. Před koncem semináře jsme se naučili snadnou techniku na rozpuštění a proměnu nahromaděných emocí ve vztazích.

Zabere to pár minut a já získávám úplně jiný pohled na onen nepříjemný telefonát z tramvaje. Chápu sebe, chápu tátu, chápu nás oba.

Stačilo si vyměnit role a prožít situaci z jiné perspektivy. Koukám se na kdysi tak něpříjemnou situaci a usmívám se. Nechci se usmívat. Usmívá se to samo a do toho slyším vychechtnutí: „vždyť my jsme oba úplně blbí!“

Třetí dějství:

Necelý měsíc po semináři NLP zvoní telefon. Volá táta. Po dvou letech dusného ticha si moc hezky povídáme a já mám z našeho rozhovoru příjemný pocit. Dokonce se ptá i na vnoučata, což mě obzvlášť těší.

Rozhovor přerušuje pošťák a já mu následně s dobrým pocitem volám zpět. Kdo by to byl řekl…

Náhoda, že táta zavolal po změné mého postoje? Nemyslím si. 

Cítím, že praskla další obruč, která mě dělila od mé osobné svobody. Už mnoho jsem jich nechala padnout a mnoho jich zřejmě stále nesu. Díky za každou, kterou vědomě odložím.

Svoboda totiž, dle mého, úzce souvisí s tím, jak máme zpracovaný vztah k našim rodičům.

To je základ

To je to první, co přijde na přetřes, když se člověk vydá na duchovní cestu. Přes vztah k rodičům se filtruje většina našich životních přesvědčení, které o sobě neseme.

Naše ne/láska k těm, kteří nám darovali život, ovlivňuje, jak vnímáme sebe sama, jakožto plod jejich vztahu.

Naše ne/přijetí rodičů má zásadní vliv na to, jak ne/příjímáme svoji existenci tady.

Jestli máte pocit, že už máte duchovně leccos odmakaného, podívejte se znovu na vztah se svými rodiči.

Jestli máte pocit, že v životě stagnujete, podívejte se na vztah se svými rodiči.

To je základ.

Pokud se chcete naučit famózní techniky, jak pracovat se svojí myslí a umět okamžitě proměňovat své emoce i vztahy, zvu vás na seminář Magická Mysl Revolution, na kterém jsem výše popsané prozření prožila já. O mé spontánní pocity po zkončení akce se s vámi dělím v tomto minutovém videu.

https://youtu.be/MRnInMd58t4

Rozhodla jsem se, že tento skvělý seminář osobně podpořím. Pokud se rozhodnete jít, napište do poznámky na přihlašce heslo “Vědomý život”, a pak mi přepošlete potvrzenou přihlášku na e-mail tereza.kramerova@seznam.cz. Já vám darem zašlu skvělou a energii doplňující meditaci Harmonie skrze živly v mp3, která zatím není žádným jiným způsobem k získání.

P.S. Já si teď budu dodělávat NLP Practitioner, tak se třeba potkáme!