Noční můry dětí jsou noční můrou rodičů

Většinou to probíhá nějak takto: probudí Vás šílený řev. Na první poslech je jiný, než řev obecný. Je to řev ohlušující a děsivý.

Přiběhnete k postýlce a berete stále snící dítě do náručí. Někdy má otevřené oči, jindy zavřené.

Často je dítě mimo

Jeho vědomí se pohybuje v  jiné dimenzi, ve snovém světě, ve světě příšer a hrozivých scén.

Nemůžete ho probudit. Každá minuta tohoto dětského volání o pomoc je nekonečně dlouhá a zařezává se do uší jako cirkulárka.

Doposud se mi nejvíc osvědčil způsob, kdy jsem na dítě nahlas a klidným hlasem mluvila, dotýkala se ho, aby si uvědomilo svoje tělo. Přitom jsme opakovala, že jsem u něj a vyprávěla o oblíbených věcech. De facto jsem odváděla pozornost.

Nedávný zážitek mě nasměroval jinam. Měli jsme můru lapenou a vysmejčenou za pár minut a já jsem od syna odcházela s dobrým pocitem. Ne rozklepaná, jako obvykle. Zajímá Vás, co jsem udělala jinak?

Čtěte dále…

Uspávám nejmladší dceru a slyším, že tu máme noční situaci. Vyběhnu nahoru do pokojíčku, kde už sedí na palandě manžel a v náručí má nevzbuditelného Thea, který by si nezadal s hasičskou sirénou.

Chvilku provádím nefunkční pokusy o jeho vzbuzení a nakonec si k němu lehám do postele. On už leží také a kvílí.

Zklidním se a ptám se, čeho se bojí

Překvapivě mi vrčením roubovaným hysterií odpoví, že té rakety.

Hurá! Máme obraz a s tím už si můžeme poradit za pomoci Mentální harmonizace.

Ptám se ho, co s tou raketou mohu udělat. Přijímá návrh, že mu ji v hlavě vygumuji. Projíždím mu prsty po hlavičce a dělám gumovací zvuky.

Theo je znatelně klidnější. Ještě vzlyká, ale už mi z toho nezaléhají uši.

Ptám se, jestli je to lepší a on na mě vyčítavě koukne (otevřel oči a vidí mě!) a ukáže do rohu pokoje, že ta raketa je tam.

Nabízím možnosti, jak ji zlikvidovat. Hned napodruhé se trefím. Ano, je potřeba ji dělem rozbombardovat. Z postele střílím pomyslné dělové rány a dělám zvuky, které mi připadají vhodné k demonstraci likvidačního procesu jedné zlobivé rakety.

Theo už se pochechtává a s ním i jeho starší sestra Sarah, která celou akci sleduje s námi, protože z nějakého neznámého důvodu se jí vedle bráchy nedařilo spát :)

Teď zbývá pořešit nepořádek, který po raketě zůstal. Theo kvituje můj návrh, že ho spláchnu do záchodu. Opět provádím zvuky splachujícího se záchodu a dost si to užívám. Připadám si jako beatboxer třetí třídy.

Máme hotovo. Syn ulehá na svůj usínací bok a do minuty spí. Obličej má uvolněný a i celé tělo odpočívá v relaxované pozici.

Vyřešení této noční můry nás stálo šest minut času a jednu naběračku kreativity

Ráno jsme se ptala Thea, co ta raketa.

„Jaká raketa?“, zíral na mě nechápavě. Já a Sárinka jsme se zasmály a mě polechtalo v srdci, že tohle jsme krásně a s dobrým pocitem zvládli.

Chcete se také naučit základy Mentální harmonizace? Stáhněte si eBook Lékárnička v hlavě zdarma, nebo rovnou doražte na worshop!