Láska léčí, láska hory přenáší, kapka lásky má větší cenu než truhla plná zlata.
S tím asi můžeme obecně souhlasit. Víme, jak skvěle se cítíme, když jsme zamilovaní a svět vidíme růžově. Umíme si vybavit, jaké to je, když vidíme úspěch svého dítěte a vnitřně se celí tetelíme radostí a láskou. Máme to prostě odžité.
Co ovšem nemáme v naší společnosti příliš osahané je konstruktivní využití této ohromné vesmírné síly ke konkrétním a pozitivním změnám v našich životech.
Zdá se mi, že když jsme naplněni láskou, necháváme ji stříkat na všechny strany a ani moc nesledujeme, co nám u toho běží hlavou.
A to je to, o čem bych vám ráda pověděla. Když totiž budeme ve stavu otevřeného láskyplného srdce vědomě volit myšlenky, mohou se opravdu dít zázraky.
Láska je cit, který nás vrací ke zdroji. Do pocitového „doma“, kde jsme v pořádku a přijatelní takoví, jací jsme. Proto je pro nás tak návyková, tak žádaná. Ať už si to přiznáme, nebo ne, na nejhlubší úrovni toužíme po tom, být milováni. Zároveň to je esence, která má na této planetě největší transformační sílu.
Myšlenka je zase geniální nástroj naší mysli, který stojí jako prostředník mezi dvěma světy. Mezi duchem a hmotou. Když to vezmu čistě logicky a představím si, že nechávám tento mocný cit proudit vědomě volenými myšlenkami, vyjde mi, že tím značně ovlivním i hmotnou realitu.
Nemluvím teď o tom, jak si máme představovat to, co si přejeme, a přitáhnout si to do života. To je zase jiná hra.
Tedy toho co se děje právě teď a právě tady.
Pojďme si to představit prakticky:
Dětský kašel mě nenechává klidnou. Užili jsme si s ním, hlavně v podání naší nejstarší dcery, velmi náročné chvíle. A najednou se ozývá z toho rok a půl mladého tělíčka, které spí po mém boku. Ne, Marion, už i ty?
Doposud zdravá holčička vydává zvuky jako vlčák, který přišel o hlasivky. Laryngitida? Pane Bože…
Ležím v černo-černé náruči noci a krom mateřského mléka, chladného vzduchu a mokrého ručníku na posteli nevím, co udělat aby… Aby už neštěkala. Abych neslyšela ten strašlivý dutý a chraplavý zvuk, který by ze zásady k takhle malým dětem měl mít vstup zakázán.
Vím, že panika mě veze do bezmoci a neschopnosti moudře reagovat. Vystupuji z jejího vlaku a uklidňuji se. Dýchám.
Z celého srdce si vizualizuji, jak projíždím její plíce a všechny s nimi propojené trubky a trubičky zeleným světlem, které okamžitě nachází škůdce a s malým zablýsknutím je vypaří.
Dělám to minutu, možná dvě. Zato s plnou pozorností.
Marion znovu kašle.
„Slyšel jsi to?“, dloubu pod peřinou do manžela, který se mnou spoluprožívá noční obavy.
Neodpověděl. Nemusel. On ví, že si situaci okomentuji ráda sama :).
„Marion už neštěká.“ Zakašlala krásným vlhkým kašlem – takovým, co umí zatočit s hleny.
Před pěti minutami to bylo jasně laryngitické dítě, které mělo suchý, dráždivý kašel. Teď krásně a vlhce odkašlává.
Aby mi to potvrdila, odkašlala si ještě jednou a já měla pocit, že v tom zvuku slyším laskavé zvony Loretty.
Je to už pár dní a kašlík sice ještě stále má, ale takový, že mě neděsí a vím, že za pár dní bude po něm.
Takže taková je síla lásky. Takže taková je síla myšlenky. Takže taková je uzdravující síla, když se tyto dvě základní ingredience smíchají do dokonalého poměru.
Co myslíte, že by se dělo, kdybychom uměli naši mysl používat konstruktivně?
Já tuto vizi mám a při její představě se usmívám. A abych nebyla jen kecalka, přidávám svoji ruku k dílu v podobě eBooku ZDARMA Lékárnička v hlavě. Pokud ho ještě nemáte, teď je ta pravá chvíle. A jestli chcete jít do hloubky, mám pro vás připravený praktický WORKSHOP Mentální harmonizace.
Takže příště, až budete potřebovat vyklepat karoserii své realitě, vzpomeňte si na lásku a vědomě jí za pomoci představivosti použijte!
Stačí, když použijete tyto TŘI zásady:
Takhle snadné to je. A pak mi napište, jací jste kouzelníci. Zajímá mě to.