Přidejte se do letošního PŮSTária, ve kterém spolu projdeme pěti dny přípravy, pak 24–48hodinovým půstem a následně si dáme ještě jeden den návratovky.
Po půlnoci zalehnout, okamžitě usnout, za dvacet minut vyhrnout tričko. Okamžitě usnout, odhalit ňadro za dalších 60 – 90 minut. V duchu zaklít, usnout. Vyhrnout za 120 minut. Funět bezmocným vztekem a opět usnout. Odhalit za 60 a ještě jednou v podobném intervalu a hurá, je tu ráno! Budík ukazuje pár desítek minut po šesté a šupky dupky, vzbudit starší děti a chystat svačiny. Noční savec rozvaleně...
Je něco kolem druhé ráno. Na rukou mám čtyřdenní zoufale plačící holčičku. Jsem unavená, cítím beznaděj a vztek…“Proč zrovna já? Co jsem komu udělala? Proč se to zase opakuje?“ běhá mi stále dokola v hlavě. Holčička stále pláče a pláč nabírá na intenzitě. Zachytím její zoufalý hluboký pohled a zkouším ji ještě jednou přiložit k prsu. Párkrát nasucho potáhne, pak se začíná...
