Když jsem na Tebe dostala kontakt od kamarádky, nebyla jsem plně přesvědčená, že Tvoji pomoc vyhledám. V té době jsem nebyla vlastně přesvědčená, že vůbec nějakou pomoc potřebuji.

Čím více se ale blížil termín mého druhého porodu, tím stísněněji jsem se cítila a pomalu začínala panikařit. Situace vygradovala jeden podvečer, kdy jsem byla sama doma a přišla nečekaná bolest v podbříšku. Totálně sem zpanikařila, ztuhla a přestala dýchat...už je to tu zase, trauma se blíží.

Zkušenost s prvním porodem nebyla nikterak růžová. Nevěděla jsem do čeho jdu a tak jsem si raději ani nic nepředstavovala. První čtyři hodiny probíhaly pohodově, už kvůli epidurální anestezii, což mě příjemně překvapilo, pak ale nastal zlom. Lékař špatně odhadl polohu miminka a následující tři hodiny byly sledem bezúspěšného tlačení, totálního vyčerpání, utichnutí kontrakcí, seběhnutí se snad celého personálu porodnice a nakonec porození miminka s pomocí přísavky. NE TO UŽ NECHCI ZAŽÍT, řekla jsem si tenkrát a řekla jsem si to i ten večer, kdy jsem tak zpanikařila.

Návštěva u Tebe mě nabila sebejistotou a přesvědčením, že druhý porod bude jiný, že se nebudu bát a sama dokážu porodit své druhé dítě. Bez komplikací, beze strachu .... To se mi, a jsem přesvědčená, že díky Tvé pomoci, povedlo. Svoji dceru jsem porodila za dvě hodiny. Bez tišících léků, bez nástřihu a za plného vědomí, že jsem to já, kdo jí pomáhá na svět. Zážitek to byl hodně intenzívní, a celou dobu jsem si opakovala to, co jsme spolu probíraly na sezení. Když se Klára narodila, vůbec neplakala. Jen si tam tak na mě ležela a bylo nám dobře. Myslím, že velký zážitek to byl i pro mého manžela, který po zkušenosti z prvního porodu svoji účast zvažoval. chápala jsem ho. Nakonec ale zůstal a já jsem za to ráda. Jsem na sebe a svoji dceru pyšná a světe div se - zážitek z druhého porodu jsem nevytěsnila, jako se tomu stalo u prvního. Jen mě mrzí, že jsem o Tobě nevěděla dřív, třeba bych svému prvorozenému synovi připravila lepší příchod na svět.

Děkuju! Hanka