Milá Terezko,
Promítá se mi to jako film a vidím blonďatou slečnu, kterou jsem o přestávce jen tak pozvala na kávu.  Byla jsi mi sympatická usmívala ses , byla jsi otevřená a vtipná. Tento rok je to myslím 16 let od našeho seznámení a ty jsi stále sympatická , usmíváš se, jsi vtipná a otevřená.  Píšu tato slova, abych Ti řekla, Terezko, citím de vedle Tebe  krásně. Témata našich rozhovorů, přesná slova se časem ztrácejí, ale tenhle pocit mi nikdo nevezme, to jak se cítím ve Tvé blízkosti i dalekosti, prostě jen s vědomím, že jsi. Děkuji za naše přátelství.

Měla jsem k Tobě obrovskou důvěru a obdiv ještě než jsi jako své poslání pojala pomáhat druhým (ne, že bys to předtím nedělala...:o)), jako Tvá kamarádka. To je ale právě ta nejtenčí hranice pro profesionální práci – mezi přáteli.

Dostala jsem se do těžké životní etapy a jsi tady pro mě  nadále jako má kamarádka, opora, ale co bych chtěla zdůraznit, že i v tak blízkém vztahu jsi mi nabídla pomoc profesionála terapeuta, a duchovního kouče. Tvé semináře jsou inspirativní, kreativní, emotivní, silné a nejen, že už při práci jsem cítila zlomové okamžiky, ale to, co se odehrává po nich, je úsměvné a zodpovědné... Pomohla jsi mi vnořit se do sebe, najít znovu světlo, víru v sama sebe. Pocítila jsem úlevu, že tato moje vysilující etapa není zbytečná a posune mě dál. Našla jsem s Tvojí pomocí kořeny mých současných strastí a pochopení.... Věřím, že najdu sílu pokračovat v nastoupené cestě. Jsi mi inspirací, jak žít život v radosti, s radostí uvnitř a s úsměvem na tváři.
Děkuji

Radka