Na své druhé děťátko jsem čekala dlouho a o to víc jsem za něj děkovala a zároveň se o něj strachovala (i díky předchozí jen několikatýdenní návštěvě jiného miminka). Uklidňovaly mě rozhovory, ve kterých mi dítko sdělovalo, že se mu daří dobře, je zdrávo a vše probíhá jak má. Ale pochybnosti se čas od času vkrádaly, v 3. trimestru jsem se víc uklidnila a začala myslet na porod…

 Ten první byl klasický nemocniční – odtok plodové vody, oxytocinové kapačky na rozjetí, pomalé a bolestivé otvírání, opiátové injekce (neutišily bolest, jen zastřely vědomí), narození Jáchyma po 20h v mlze, krvácení a několik hodin bez dítka.

 Tentokrát jsem si to vysnila jinak, přirozeněji, bolesti jsem se téměř nebála, ale strachovala jsem se o miminko. Můj doktor mi doporučil zvolit větší nemocnici kvůli možným komplikacím z mé strany. Takže ne Vrchlabí, ale opět Hradec. Alespoň bude víc času sehnat hlídání pro starší dítko. Rozhodnuto, zvládnu to i tam dle svých představ!

Na porod jsem tentokrát připravovala sebe (čtením moudrých knih) i miminko (rozhovory). Překvapilo mne, když mi mrňous sdělil, že by bylo fajn navštívit Terezu. Nerozuměla jsem důvodu, miminko mi své přání zopakovalo. Já usoudila, proč by ne a rozhodla se konat. Byla jsem zvědavá a těšila se na příjemný rozhovor s moudrou ženou. Tereza mě brzy přijala.

Setkání jsem si představovala jako milé, obohacující popovídání. Ale proběhlo to jinak… Terezka nechala pracovat mou intuici, vedla mě a já sama nacházela své skryté obavy, problémy a hlavně řešení. Objevila jsem v sobě cestu k ideálnímu porodu. Byla jsem nadšená, kolik toho sama dokážu! Cítila jsem se nabitá novou energií a připravená na zrození dítěte.

A jak to dopadlo? Z naprosté většiny se má představa porodu vyplnila – účinné kontrakce, spolupracující tělo, mysl i miminko, jen nemocniční finále to mírně pokazilo nepřetržitým hodinovým monitorem, pak přišly 3 silné stahy a tvoreček byl v mé náručí. Nezapomenutelný pocit! Okolí přestalo existovat, já, Jonáš a tatínek jsme tam byli jen pro sebe. DÍKY!

Terezce jsem moc vděčná, že jsem se naučila, jak díky své vnitřní síle čelit náročným situacím. A to se bude hodit!

Ráďa